Pavel Mistr z Kravař
* kolem 1391 Kravaře ve Slezsku, o. Opava – + 23. 7. 1433 Saint Andrews (GB)
Lékař a rádce polského krále Vladislava Jagelonského, medik Polského království, člen sboru mistrů filozofické fakulty Karlovy univerzity, husitský diplomat a mučedník.
Pravděpodobně byl příslušníkem šlechtického rodu pánů z Kravař, ale písemné doklady o tomto původu se nedochovaly. Jisté indicie tomu však nasvědčují, jako volba jeho studií na francouzských univerzitách v Montpellieru a Paříži jakoby dokumentuje snahu vejít v kontakt s reformními centry. Po dosažení akademické hodnosti bakaláře medicíny na montpellierské univerzitě byl uveden Mistrem Janem z Kravař na pařížskou univerzitu, kde na filozofické fakultě v květnu 1415 obdržel hodnost mistra světských věd.
Upálení M. Jana Husa, vedoucí role pánů z Kravař v reformním hnutí a prohusitský kurz Karlovy univerzity přivedly M. Pavla z Kravař do Prahy. Stal se v roce 1416 členem sboru mistrů filozofické fakulty Karlovy univerzity. Zastavení promocí na Karlově univerzitě Kostnickým koncilem, vypuknutí války a zábor rodového majetku pánů z Kravař na Opavsku donutily M. Pavla z Kravař k odchodu na dvůr polského krále Vladislava Jagellonského. Stal se jeho osobním lékařem a rádcem s titulem medika Polského království. Stalo se tak pro rodovou spřízněnost Jagellonců s pány z Kravař a kvůli společnému nepříteli Zikmundu Lucemburskému. Vyslání králova synovce Zikmunda Korybuta k obsazení českého královského stolce bylo s největší pravděpodobností diplomatickým výsledkem jednání M. Pavla z Kravař. Později se vrátil na Karlovu univerzitu do Prahy, kde se podílel na přípravách mírových jednání s basilejském koncilem. Ve snaze toto jednání podpořit v zahraničí, vydal se do Anglie, země reformátora J. Viklefa. Byl však ve skotském duchovním a univerzitním centru Saint Andrews, kde právě v té době panovala ostrá protireformační atmosféra, zatčen a veřejně upálen jako kacíř. Důkazem jeho kacířství se stala před inkvisitory jeho vynikající znalost Bible. Tato mučednická smrt byla zdokumentována skotským kronikářem Waltrem Bowerem ve Scotichronice v roce 1440 a následně popsána v roce 1527 Hektorem Boecem v History of Scotland. M. Pavlovi z Kravař se také připisuje autorství spisu Anatomia Antichristi o zhoubném díle papežství.
PhDr. Josef Gebauer