Pola Theodor

*5. února 1922 Vávrovice - 9. září 1974

velitel Partyzánské brigády Jana Žižky, čestný občan své rodné obce

Theodor Pola se narodil ve Vávrovicích jako syn tesaře Josefa Poly a jeho ženy Anny. Po měšťance v Opavě začal pracovat jako příležitostný dělník u německé stavební firmy Alfréd Czeczatka. Jako její zaměstnanec se v roce 1942 dostal na území dnešního Běloruska, kde stavěl silnice. Ale nejen stavěl, také ničil. Naučil se rusky, napojil se na místní odboj a dostal přezdívku Feďa. Po výbuchu jednoho z mostů se na místě našla jeho zakrvavená čepice, a tak byl prohlášen za mrtvého. Po smrti ale nebyl, ve skutečnosti se přidal k partyzánům gen. Děkanova, kde působil jako minér a průzkumník. V prosinci 1943, motivovaný J. Švermou a R. Slánským, požádal v Buzuluku o vstup do nově vznikající 2. čs. paradesantní brigády a absolvoval kurz partyzánských velitelů ve Svjatošinu. Po výcviku byl jmenovaný velitelem zpravodajského výsadku vyslaného na pomoc SNP, kam v noci na 28. srpna 1944 seskočil do oblasti Velké Fatry. Polovým úkolem bylo zakládat ve vesnicích bojové skupiny a tvořit tak obranu povstalci ovládaného území. Inicioval vznik polní nemocnice i systému zásobování partyzánů obyvatelstvem. Po sloučení několika v oblasti působících partyzánských oddílů a vzniku jednotné Partyzánské brigády Jana Žižky v září 1944 byl zvolen jejím velitelem. Nejprve s 500 spolubojovníky, později až s 1 600 muži ve zbrani, chránili celé dva měsíce vesnice před pomstou Němců a Hlinkových gard. Němci na jeho hlavu dokonce vypsali odměnu 10 tisíc říšských marek, ale nepolapili ho ani, když se u Povážského Inovce podařilo jeho jednotku obklíčit. Pola s dalšími unikli a bojovali až do 10. dubna 1945, kdy se u Martina opět setkali s armádním sborem a partizánský svaz tak byl rozpuštěný. Posledním bojovým úkolem Theodora Poly bylo odevzdat dokumentaci v Kyjevě a předat hlášení K. Gottwaldovi.
Po válce i nadále působil v aktivní službě důstojníka ČSLA ve Falknově, Prešově a v Praze. Za své zásluhy byl Teodor Pola vyznamenán celkem 23 řády a medailemi.

Zemřel dne 9. září 1974 ve svých 52 letech a jeho ostatky byly uloženy do památníku na Jankovom vršku u Uhrovce. Obec Vávrovice jej jmenovala čestným občanem. O rok později mu byla na zdejší základní škole odhalena také pamětní deska. A právě u ní se uskuteční 5. února 2022 pietní akt, kterým si místní svého rodáka připomenou.