Publikace Opavský kongres 1820 – Křižovatka evropské diplomacie

Datum konání akce: listopad 2020

Populárně naučnou publikaci, která shrne základní informace o Opavském kongresu, chystáme na listopad tohoto roku. Můžete se těšit nejen na odborné články, ale také na množství obrazového materiálu.

Vydavatel (bližší informace): Statutární město Opava (Jana Foltysová, vedoucí kanceláře primátora)

V souvislosti s výročím Opavského kongresu velmocí v roce 1820 vydává statutární město Opava publikaci, která na 264 stranách přibližuje nejen samotnou událost, ale i její souvislosti a dobový kontext. Úkolu sestavit obsahově pestrou publikaci odhalující tuto politicky i společensky významnou epizodu v dějinách města se ujal desetičlenný tým historiků, působících na Slezské univerzitě v Opavě, ve Slezském zemském muzeu, v Zemském archivu v Opavě a v Národním památkovém ústavu. K dostání je v Turistickém informačním centru Opava za 380 korun. 

Text publikace je řazen do pěti kapitol, jež pokrývají informačně širší období let 1815–1821. Každá z pěti částí knihy je opatřena úvodním textem specialisty na dějiny 19. století Mariana Hochela. Čtenáři je nastíněn průběh událostí, jejich klíčoví aktéři a reálie prostředí, ve kterém se pohybovali. Na uvozující texty kapitol, které obsahují běžně neznámé informace o době před dvěma sty lety, navazuje vždy katalogová část rozčleněná do jednotlivých tematických hesel. Ta přibližují osoby, budovy, dokumenty psané i tištěné, umělecká díla a další obrazový materiál, jejichž společným jmenovatelem byla spojitost s dobou opavského setkání. Katalogová hesla nejsou pouhými popisy jednotlivých předmětů a uměleckých děl, ale vyprávějí drobné „mikropříběhy“ osob, budov či institucí, s přesahem často překračujícím hranici moravskoslezského regionu. Autoři věnovali pozornost také autentickým postřehům účastníků kongresu a osob stojících v pozadí této události, včetně několika příhod anekdotického rázu.

Své zdroje autorský i mnohem širší realizační tým čerpal nejen z regionálních sbírek muzeí a archivních fondů v Opavě a Brně, ale i ze sbírky rakouského diplomata Metternicha dochované na státním zámku Kynžvart. Využity byly i zdroje zahraniční, jako například fondy vídeňských paměťových institucí nebo online prezentace evropských a amerických muzeí a knihoven. Celkový počet institucí, od nichž doputovaly podklady pro knihu a výstavy, se tak zastavil na úctyhodném čísle patnáct. I tento fakt naznačuje, že z hlediska obsahu, rozsahu a formy vychází první moderní a reprezentativní knižní zpracování problematiky Opavského kongresu z pohledu kulturní a regionální historie. Věříme, že čtenářům umožní svým poutavým zpracováním vplynout do reálií této dějinné události a znovu zažít po dvou staletích atmosféru Opavy přímo v centru evropského dění.