Breda: do finále postupuje pět návrhů

Upraveno: 25.03.2024
Ilustrační obrázek

Jak co nejlépe využít budovu bývalého obchodního domu Breda? Jak propojit veřejnou část s komerční? A jak proměnit náměstí Republiky, aby se z něj stal příjemný prostor pro trávení volného času? Odpovědi na tyto otázky hledá mezinárodní porota v rámci tzv. veřejného soutěžního architektonického dialogu vedená rakouskou architektkou Gabu Heindl. Do jeho finále postupují návrhy pětice českých i zahraničních týmů. Vybrány byly loni v prosinci z konkurence zhruba čtyř desítek týmů. První „živé“ zasedání komise se pak konalo v půlce března.

Bývalý obchodní dům Breda, který už deset let zeje prázdnotou a který až do jeho koupě městem v roce 2022 chátral, dostává novou šanci na život. Na jedné straně běží stavební práce, které zamezí jeho dalšímu chátrání. Okna v památkově chráněné budově architekta Leopolda Bauera jsou vyměněna a nehrozí tak jejich zřícení na chodník. Před dokončením je i rekonstrukce fasády. Vše by mělo být hotovo do června. Ještě předtím pak byla budova zcela vyčištěna, houbami napadené cenné dřevěné interiérové prvky byly ošetřeny a uskladněny, rekonstruovala se i vodovodní a kanalizační přípojka a proběhly nejnutnější opravy na střeše, která byla při každém trochu silnějším větru nebezpečím pro okolí.

Zároveň už několik měsíců probíhá zmíněná architektonická soutěž pořádaná městem ve spolupráci se zástupcem architektonické komory – kanceláří MOBA. „K Bredě máme všichni silný citový vztah. Na jednu stranu chceme tuto nádhernou budovu s bohatou historií vrátit městu, na druhou stranu musíme její budoucí využití namíchat tak, aby to nebyl finanční balvan pro další generace. A věřím, že se nám to podaří. Breda už nikdy nebude jen obchodním domem, ale může dostat nový obsah a novou funkci,“ řekl primátor Opavy a člen soutěžní poroty Tomáš Navrátil.

Původně se přihlásilo okolo 40 zájemců z Česka i zahraničí. Z nich porota vybrala pět soutěžících, což vůbec nebylo jednoduché, protože všichni byli velice kvalitní. Vybraní osobně předvedli své rozpracované návrhy. Ty porota na zasedání v Opavě společně s předkladateli prodiskutovala, okomentovala a navrhla připomínky k dopracování. „Připomínky musely být velice citlivé, protože jsme nechtěli zasahovat do inspirativních řešení. V červnu by pak mělo být finální představení projektů, kdy porota vybere nejkvalitnější projekt. Zatím nemůžeme sdělovat průběžné výstupy, ale návrhy se mi hodně líbí a mám radost, jak někteří soutěžící k tomuto náročnému projektu přistupují. Třeba skoro všichni navrhují zpřístupnit i střechu budovy, která má obrovský potenciál a bezkonkurenční výhled na město. Další věc, na které se skoro všichni shodli, je propojení staré Bredy s novějším sousedním obchodním centrem. Pomoci to může oběma budovám,“ vysvětlil Navrátil. Soutěžící kromě architektury musí navrhnout i šetrnou energetiku budovy a co nejméně nákladný provoz. „Nechceme žádné megalomanské projekty, ale využití odpovídající požadavkům 21. století. Vhodný mix obchodů, kanceláří, veřejných, kulturních a volnočasových prostor, který na sebe z větší části sám vydělá, aby se město finančně nezatěžovalo,“ uvedl městský architekt Petr Stanjura, podle kterého soutěžící navrhují i změny na náměstí Republiky. „Dnes kolem Bredy vede úzký chodník, který chce chodec co nejrychleji opustit. Pokud ale silnici vedoucí okolo Bredy posuneme, vytvoříme malé náměstíčko, které zvýší kvalitu celého prostoru,“ dodal Stanjura.

Řešitelný může být i problém s parkováním. V případě propojení „staré“ a „nové“ Bredy se může využít několikapodlažní parkování právě v centru Breda&Weinstein. Toto centrum by v případě propojení na oplátku dostalo nový vstup z náměstí Republiky.  Jsou ale také připraveny jiné možné varianty parkování, které by se dopracovaly.    

POROTA:

Gabu Heindl, předsedkyně poroty
Profesorka a vedoucí katedry Architektura Města Ekonomika | Stavební ekonomika a rozvoj projektů na univerzitě v Kasselu. Se svou vídeňskou kanceláří GABU Heindl Architektur se jako nezávislá architektka a urbanistka zabývá veřejným prostorem, rekonstrukcí veřejných budov, projekty kolektivního bydlení a městskou spravedlností.

Jan de Vylder
Vlámský architekt působící v Gentu a Bruselu. Realizoval řadu děl v Belgii i v zahraničí a vystavoval v mnoha galeriích. Je profesorem na ETH v Curychu, pod heslem Re-Practice and Prac-Teach spojuje dohromady praxi s výukou. Na Bienále architektury byl oceněn Stříbrným lvem za projekt pavilonu Psychiatrické kliniky Caritas v Melle (2017). Architekti revitalizovali kliniku podle experimentální myšlenky vyvinuté ve spolupráci s různými skupinami uživatelů. Výsledkem je surrealistické propojení starého a nového.

Jana Zdráhalová
Vystudovala architekturu na Fakultě architektury ČVUT v Praze, kde nyní vyučuje urbanismus. Mezi její zájmy patří vztah mezi charakteristikami prostředí a způsobem, jakým se lidé pohybují a využívají prostor. Ve své vědecké práci se věnuje mimo jiné péči o urbanistickou hodnotu.

Jindřich Vybíral
Opavský rodák, historik umění a rektor Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Ve své vědecké práci se věnuje především dějinám architektury a architektům 18. až 20. století. Zabývá se zámeckou, měšťanskou, industriální i funerální architekturou. Monograficky zpracoval mimo jiné dílo slezského architekta Leopolda Bauera a zmapoval stavby moravských architektů ze školy Otty Wagnera na Moravě a ve Slezsku.

Boris Redčenkov
Absolvent Fakulty architektury ČVUT v Praze. Spolu s Prokopem Tomáškem založili vlastní kancelář Atelier 69 – architekti, jejíž tým později doplnil Jaroslav Wertig. Mezi realizace A69 patří Sanatorium dr. Petáka ve Františkových Lázních, rekonstrukce pěší zóny v Chebu nebo obytný komplex Central Park v Praze. Vyučuje na Architectural Institute in Prague (ARCHIP) a vede ateliér na Fakultě architektury ČVUT v Praze.

Adam Gebrian, náhradník
Architekt a propagátor architektury, absolvoval studium na Fakultě umění a architektury TU v Liberci, studoval také v Los Angeles a pracoval v Londýně či Paříži. V roce 2015 získal ocenění Architekt roku. Věnuje se zejména teoretické, kritické a mediální aktivitě. Podílel se na vzniku Centra architektury a městského plánování (CAMP). Všeobecné povědomí o architektuře šíří skrz vlastní pořady na Radiu Wave a na internetové televizi MALL.tv.

Martin Strakoš, náhradník
Historik architektury a památkář. Je odborným pracovníkem Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Ostravě, kde se zabývá architekturou 19. a 20. století a otázkami novostaveb v historickém prostředí. Je autorem esejí s názvem Ostravský chodec a pořádá komentované procházky Ostravou.

Kurt Gebauer, náhradník
Jeden z nejvýznamnějších českých výtvarníků a sochařů, rodák z Hradce nad Moravicí. V roce 1992 byl jmenován profesorem Ateliéru veškerého sochařství. Dnes je emeritním profesorem. Studoval mimo jiné na AVU v Praze, absolvoval několik studijních programů v zahraničí. Je členem Spolku na záchranu obchodního domu Breda.

Město v porotě zastupují primátor Opavy Tomáš Navrátil, jeho náměstek Vladimír Schreier, radní Michal Štěpánek, hlavní architekt města Petr Stanjura, vedoucí kanceláře primátora, která má v gesci mimo jiné kulturu a příspěvkové organizace města, Jana Foltysová. K jednání byli přizváni i vedoucí oddělení památkové péče opavského magistrátu Lucie Častulíková a projektant, správce budovy Bredy a člen Spolku na záchranu obchodního domu Breda Marek Zygula. (rok)

 

Historie Bredy
Obchodní dům Breda v Opavě má bohatou historii, která sahá až do 19. století. Jeho kořeny spočívají v obchodní činnosti rodiny Bredů, kteří se věnovali textilnímu obchodu. V roce 1883 byl založen první obchodní dům Breda v Opavě, který se postupně rozrostl a stal se významným centrem obchodu a společenského života v regionu. Dnešní budova od architekta Leopolda Bauera a zadavatele Davida Weinsteina byla otevřena v roce 1928. V té době se jednalo o největší budovu svého druhu v Československu. Obchodní dům několikrát ve své historii změnil název. Poprvé byl přejmenován v roce 1945 na Průkopník, později na Prior. Tento název mu vydržel až do roku 1989, kdy se vrátil k původnímu názvu. V roce 1994 jej v rámci privatizace získal opavský podnikatel Kamil Kolek. V roce 2004 dům vyhořel a v roce 2012 byl uzavřen. Šestého prosince 2021 budovu koupilo město, následně začala její rekonstrukce.

 

Roman Konečný
tiskový mluvčí