Proč je Sádrák mělčí, než jsme si mysleli?
Stříbrné jezero, kterému většina Opavanů neřekne jinak než Sádrák, prošlo před nedávnem důkladným „rentgenem“. Odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu ve spolupráci s městem Opava zde zkoumali hloubku dna a hledali vývěry podzemních vod.
Hlavním zjištěním průzkumu je fakt, že maximální hloubka Stříbrného jezera se aktuálně pohybuje lehce přes 14 metrů. Pro mnohé je to překvapivě málo, dosud se udávala hloubka okolo 18 metrů a v nedávné minulosti se spekulovalo ještě o mnohem větším čísle. Sádrovcový důl, ze kterého jezero počátkem 60. let minulého století vzniklo, byl totiž až 40 metrů hluboký. Odborníci mají pro tento úbytek hloubky jasné vysvětlení. Během ničivé povodně se totiž řeka Opava do jezera masivně přelila. Spolu s vodou se do nádrže dostalo obrovské množství sedimentů, bahna a nánosů, které se usadily na dně a vytvořily novou vrstvu. Povodeň tak jezero v podstatě částečně „přisypala“. To může být i důvodem zakalení vody.
K průzkumu byl využit přístroj, který mezi hydrology platí za naprostou špičku, a to plovák s označením SonTek River Surveyor M9. Jde o velmi sofistikovaný sonar, který využívá tzv. Dopplerův efekt. Přístroj na jezeře vysílá ultrazvukové vlny, které se odrážejí ode dna.
Z toho, jak se mění jejich frekvence a čas návratu, dokáže sonar s geodetickou přesností určit nejen hloubku, ale i rychlost proudění vody. Získaná data ale neslouží jen k uspokojení zvědavosti plavců a rybářů. Přístroj M9 není na Opavsku žádným nováčkem. Stejná technologie byla nasazena k měření extrémních průtoků přímo během zářijových povodní.
Aktuálně naměřené hodnoty hloubek a průtoků nyní hydrologové vkládají do složitých počítačových modelů. Tyto modely budou v budoucnu sloužit k tomu, aby město dokázalo lépe předpovídat chování vody a efektivněji plánovat protipovodňová opatření. Sádrák nám tak díky moderní technice pomáhá pochopit, jak se v krajině chová voda, když se příroda rozhodne ukázat svou sílu.
Roman Konečný, tiskový mluvčí,
oddělení komunikace
