Prostor za Slezankou vydává svá tajemství
S velkým očekáváním i nadějí byl na začátku května zahájen zjišťovací záchranný archeologický výzkum v prostoru vnitrobloku objektu Slezanky. Výzkum realizují archeologové z Národního památkového ústavu.
„V současnosti se pohybujeme v prostoru zadních traktů bývalých domů č. 8 a 9, kde jsme zachytili z velké části dochované sklepy. Jejich historie sahá pravděpodobně až do 16. nebo 17. století. Naším úkolem je mj. zachytit stavební vývoj sklepů až do 2. světové války. Zajímavý je zejména sklep domu č. 9, kde na začátku 20. století stával hostinec U Německého rytíře, v jehož sklepě zvaném Volkskeller se odehrávala hudební produkce. A právě s ním snad souvisí na omítce dochovaná nalezená výzdoba,“ komentuje první zajímavé nálezy vedoucí opavského výzkumu a oddělení archeologických výzkumů Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Ostravě Barbara Marethová. Současně upozorňuje také na rozdíly ve výšce jednotlivých sklepních prostor: „Zatímco u domů číslo osm jsou klenby viditelně nižší a prakticky celé postavené z cihel, u domu číslo devět je klenba zřetelně vyšší a kamenná. Mohlo by to znamenat, že je sklep z jiného časového období. Stáří sklepů bude jasnější až po podrobnějším průzkumu, ke kterému se za několik dní dostaneme.“
Práci archeologům komplikují pozdější zásahy, například podzemní vedení elektrické energie, nikde nezakreslené kolektory, nejspíše pro kanalizaci, a další dosud skryté stavby. Dalším fenoménem stavebních úprav z období socialismu byly postupy, jakými se tehdy řešily stavební úpravy. Bylo potřeba někudy vést kabely nebo třeba vodu? Jednoduše se v daném místě ubourala či prokopala stará historická stavba a bylo hotovo.
Právě to je případ rohu původní budovy Divadelního klubu. Ukazuje se, že část budovy Divadelního klubu, která původně vznikla v roce 1887 jako kaple sirotčince, byla i ve své zadní části vystavěna na základech starších objektů. Necitlivé zásahy z 2. poloviny 20. století právě do základů budovy, mohou být jedním z důvodů jejich současných statických problémů.
Jedním ze zajímavých nálezů je také pozůstatek jímky ze 17. století. Spodní část její dřevěné konstrukce se nacházela přibližně tři metry pod současným povrchem. „Protože byla výplň objektu vlhká, dochovalo se dobře nejen dřevěné bednění, ale také kusy textilií a soubor zlomků skleněných nádob. Tyto předměty jsme již vyzvedli a předali na odborné pracoviště k průzkumu a konzervaci,“ pokračuje Barbara Marethová.
V tuto chvíli se v prostoru nachází šest sond dosahujících hloubky mezi dvěma až třemi metry. Vedle rozměrově největší sondy, která ukazuje polohu původní řady domů, vzniklo několik menších, například v okolí již zmiňované budovy Divadelního klubu a v místě původního průchodu od konkatedrály.
Aktuální informace z výzkumu se průběžně uveřejňují na instagramovém účtu archeo.slezanka.
V rámci akce Archeologické léto proběhnou také komentované prohlídky výzkumu ve dnech 24. 6., 22. 7. (v 17 hodin) a 16. 8. (v 15.30 hodin). Nezbytná je rezervace místa na stránkách www.archeologickeleto.cz.
