Arnošt Rychlý má pamětní desku na domu, kde žil
Ve čtvrtek 24. června byla odhalena na domu v Liliové ulici 5 pamětní deska opavskému rodáku, hudebnímu skladateli, sbormistru, publicistovi a pedagogovi, zpěváku Pěveckého sdružení slezských učitelů Arnoštu Rychlému. Tento opavský bard zde žil v letech 1966 až 1987.
Odhalení vzpomínky na Arnošta Rychlého se vedle opavského primátora Tomáše Navrátila a tajemníka magistrátu, mimochodem Rychlého vnuka, Tomáše Elise, ujal i skladatelův žák a přítel Karel Kostera. Autorem pamětní desky s portrétem a citátem je opavský sochař Daniel Klose. Deska měla být původně veřejnosti představena už 10. května 2021, tedy v den nedožitých 120. narozenin hudebníka, ale v té době platná protikoronavirová opatření to neumožnila.
„Arnošt Rychlý už sice má v Opavě dvě pamětní desky, těmi si ale připomínáme jeho bohaté hudební i pěvecké dílo. Tuto desku věnujeme jeho životu, protože zde, v domě na Liliové 5, se tento opavský bard scházel s dalšími umělci a vytvořil tak úžasnou komunitu lidí, kteří život Opavanů obohacovali svým uměním,“ uvedl mimo jiného ve svém proslovu Tomáš Elis, když zdůraznil prostý fakt, že i umělci, žijící mezi námi, jsou také lidé se svými starostmi, radostmi, přáteli a názory. Na to navázal současný opavský sbormistr Karel Kostera, který zavzpomínal na doby, kdy v mládí k Arnoštu Rychlému právě na Liliovou 5 také docházel a postupně se z jeho žáka stal jeho přítelem.
Kdo byl Arnošt Rychlý?
Arnošt Jan Rychlý, jak je celým jménem zapsaný v matrice, se narodil 10. května 1901 v Opavě v rodině obchodníka s kroupami, moukou a solí Ernsta Richlého a jeho ženy Anny. V roce 1921 absolvoval učitelský ústav Opavě, kde studoval obory hudební výchova – němčina a současně navštěvoval soukromé hodiny zpěvu a hry na klavír. Následně pak vykonával učitelské povolání na několika školách širšího regionu.
V místech, kde působil, zakládal a řídil školní pěvecké a orchestrální soubory, nejznámější byl dětský pěvecký sbor Zpěváčci z bílé Opavy, studentský smíšený sbor a orchestr opavského gymnázia nebo pěvecký sbor a orchestr Pedagogické školy v Krnově. Sám se roku 1925 zapojil do činnosti Pěveckého sdružení slezských učitelů a současně se začal v oboru sborového zpěvu dále vzdělávat. Studoval zpěv u pěveckých mistrů v Praze, v Římě a ve Vídni. Na základě těchto studií složil v Praze státnice ze sólového a sborového zpěvu.
Ve skladatelské práci se věnoval především písňové a sborové tvorbě, upravoval slezské lidové písně, psal scénickou hudbu k pohádkám i klasickým činohrám, inspirovalo jej dílo Petra Bezruče. Byl rovněž autorem několika hudebních pedagogických příruček a patřil mezi experty Národní kulturní komise pro staré hudební nástroje. V roce 1972 se stal nositelem Ceny Petra Bezruče.
Arnošt Rychlý se roku 1935 oženil s Drahomírou Gudrichovou a o pět let později se mu narodila jediná dcera Anna. Zemřel 24. března 1987 v Opavě a pohřben byl na zdejším Městském hřbitově.
Připraveno podle textu PhDr. Josefa Gebauera
Martin Kůs
tiskové oddělení
