Freissler Arnošt

* 20. 12. 1836 Odry – + 19. 4. 1908 Opava 

Lékař, ředitel Heiderichova institutu, zakladatel a 1. ředitel Slezské zemské nemocnice v Opavě, zakladatel 1. odborného spolku opavských lékařů, předseda Slezské zemské zdravotní rady, opavský městský radní. 

Narodil se v rodině soukeníka Jana Freisslera a jeho manželky Karoliny, rozené Trampusové, v Odrách. Lékařského vzdělání nabyl studiem medicíny na univerzitě ve Vídni, kterou absolvoval v r. 1862. Praktikoval ve všeobecné nemocnici ve Vídni a v institutu pro operatéry pod vedením kapacit z oborů chirurgie (dr. Dumreich) a laryngologie (dr. Türk). Do Heiderichova institutu v Opavě nastoupil 2. 5. 1865 a po smrti dosavadního ředitele dr. Fabiána Rokyty se 3. 12. 1868 stal jeho nástupcem a prvním primářem této nemocnice. Úsilí soustředil na zvýšeni lůžkové kapacity nemocnice. Pro tyto účely se mu podařilo získat a adaptovat objekt na Nádražním okruhu č. 15. Jeho 20 lůžek bylo určeno pro pacienty v rekonvalescenci. Toto opatření sice situaci zmírnilo, ale nevyřešilo. Proto dr. Freissler zaměřil úsilí na vybudování moderní nemocnice. Jeho záměr schválily v r. 1894 orgány zemské samosprávy a uskutečněn byl v l. 1898–1900, kdy v Opavě vzniklo na svou dobu velkorysé léčebné zařízení pavilonového typu, v jehož 18 objektech, volně rozptýlených v nemocničním areálu, bylo k dispozici 263 lůžek. Slezská zemská nemocnice byla zpřístupněna veřejnosti 2. 12. 1900 a dr. Arnošt Freissler řídil její provoz do konce r. 1904, kdy na vlastní žádost odešel do výslužby.

Arnošt Freissler uplatnil své zkušenosti také jako předseda Slezské zemské zdravotní rady (1876–1904) i jako člen opavské městské rady (1895–1904). Inicioval vznik odborného spolku opavských lékařů.

Se svou rodinou bydlil v Opavě na Horním nám. č. 25. Oženil se totiž s Johanou Hedvikou, dcerou Franze Güntera, c.k. vrchního poštovního správce v Podmoklech, a jeho manželky Anny, roz. Justové. Z jejich dětí se do opavské historie zapsal především syn Robert Viktor Freissler, který se narodil v Opavě 23. 3. 1877 a zemřel ve Štýrském Hradci 7. 1. 1950. Vystudoval práva, v l. 1911–1918 byl poslancem říšské rady, 1918–1923 členem Německo-rakouského národního shromáždění, 1918 zemským hejtmanem provincie Sudetenland a členem Německo-rakouské mírové delegace. Další jejich syn Ernst Wolfgang Freissler (* 7. 7. 1884 Opava - + 25. 2. 1937 Město Albrechtice), bankovní úředník, se uplatnil jako redaktor a spisovatel. Psal pod pseudonymem E. W. Günter především prózu, např. novely „Schwefelblüte`“ (1913), „Der Hof zu den Nussbäumen“ (1916), romány „Junge Triebe“ (1922), „Glockenkrieg“ (1927), „Das Gewitterjahr“ (1936).

Informace k hrobu (Městský hřbitov, skupina 15, třída I, hrob 6-8)  Zobrazit hrob na mapě

PhDr. Josef Gebauer