Drechsler Adolf

* 24. 3. 1837 Supíkovice – + 16. 3. 1885 Opava

Majitel nejstarší opavské tiskárny.

Drechslerova tiskárna byl nejstarší doloženou tiskárnu v Opavě. Kontinuitu jejího vývoje lze sledovat od počátku 18. století až do konce druhé světové války. První tiskárnu provozoval na konci Panské ulice (dnes Masarykova) na tzv. Dobytčím trhu v letech 1716 až 1760 Johann Schindler. Od roku 1779 byl jejím majitelem Josef Georg Trassler, který zde od roku 1807 vydával noviny Troppauer Zeitung. V majetku rodiny Trasslerů byla tiskárna po několik generací. Posledním majitelem byl Alfred Trassler, od nějž v roce 1883 podnik koupil Adolf Drechsler.

Narodil se 24. března 1837 v Supíkovicích na Jesenicku v rodině majitele zdejší dědičné rychty. Jeho manželkou se stala Anna, dcera majitele železárny v Mnichově u Vrbna Josefa Krische. Narodila se 21. února 1843 v Železné na Jesenicku. Adolf Drechler byl správcem tkalcovny přádelny v Bílčicích. Zde se mu také narodily tři děti: Anna (*1867), Adolf (*1868) a Emma (*1869). Adolf Drechsler provozoval opavskou tiskárnu pouze dva roky, neboť 16. března 1885 ve věku nedožitých 48 let zemřel na následky urémie (nemoc ledvin). Podnik po něm převzala jeho vdova Anna a později i syn Adolf junior. K úřednímu zaprotokolování došlo až o několik let později.

Knižní a kamenotiskárna byla zanesena do firemního rejstříku 26. června 1899, kdy nechal Adolf Drechsler, nový majitel knihtiskárny, úředně zaprotokolovat podnik, který dosud vedla jeho matka Anna. Až do té doby nesl původní pojmenování, odkazující na Trasslerovu tiskárnu: Alfred Trassles Nachfolger, Adolf Drechsler (Nástupce Alfreda Trasslera – Adolf Drechsler). Nový majitel nechal firmu přejmenovat, nadále existovala pouze pod názvem Adolf Drechsler. Prokuristou firmy byl účetní Hugo Queck. Dne 14. července 1902 se stal dalším prokuristou Ludwig Ratzky. Drechslerova tiskárna v následujících desetiletích dobře prosperovala, což dokládají i změny v živnostenském rejstříku. Jména členů rodiny Drechslerových se zde však již neobjevují.

V domě v tehdejším Parku císaře Josefa č. 5 (dnes sady Svobody), kde tiskárna sídlila, byla redakce novin Troppauer Zeitung a také redakce hasičského časopisu Österreischisch Schlesische Feuerwehr Zeitung.

Dne 1. září 1906 vznikla a 31. prosince téhož roku byla zaprotokolována veřejná obchodní společnost, jejímž členy se stali potomci a dědicové Adolfa Drechslera staršího: Florentina Wayer von Stromwell, manželka nadporučíka Karla Wayera von Stromwell, bytem v Opavě, dále Anna Krischová, majitelka továrny z Širokého Brodu a Emma Ratzky, manželka inspektora Ludwiga Ratzkého z Opavy. Oba prokuristé si ponechali své funkce.

K další změně došlo až po první světové válce. Dne 29. prosince 1921 došlo k personální obměně společníků. Vymazáni byli Flora Wayer von Stromwell následkem úmrtí a také oba dosavadní prokuristé Ratzky a Queck. Na základě nové smlouvy se stali společníky Anna Krischová a Emma Ratzky, ti jako jediní z minulého vedení. Novými společníky byli dosavadní prokurista Ludwig Ratzky, Josef Krisch, továrník z Širokého Brodu a bratři Ernst a Karl Weisshuhnové ze známé podnikatelské rodiny majitele Žimrovických papíren. Novým prokuristou byl 15. prosince 1925 jmenován Robert Steffgen.

K 31. červenci 1934 vystoupila ze společnosti Emma Ratzky. Získala odstupné 80 000 Kč a právo na roční rentu ve výši 12 000, vyplácenou kvartálně počínaje 1. dubnem 1935. Namísto ní byla přijata do společnosti její dcera Elisabeth, provdána Wilschowitz. Druhá dcera Anna byla tzv. tichou společnicí.

V době okupace se stal společníkem dosavadní prokurista Robert Steffgen. Na místo prokuristy byl jmenován provozní vedoucí firmy Karl Jüttner. Po druhé světové válce bylo na podnik nahlíženo jako na státně nespolehlivý, neboť „je všeobecně známo, že majitelé této tiskárny vystupovali jako nejzuřivější příznivci myšlenky národního socialismu“.

Opavský národní výbor pověřil vedením firmu Svoboda, tiskařské, nakladatelské a knihkupecké podniky Praha. Národním správcem byl jmenován Alexandr Hampl z Opavy, který v tiskárně pracoval do 4. ledna 1939 do 26. března 1945 jako vedoucí. Dalším národním správcem byl 7. října 1946 jmenován Benedikt Stehlík z Vratimovských papíren. Výměrem z 10. května 1948 byla zavedena tzv. kumulativní národní správy celkem osmi osob, z nichž za firmu podepisovali vždy dva současně. Dne 8. března 1950 byla tiskárna začleněna do Moravskoslezských tiskáren, národní podnik Olomouc, a to zpětně už od 1. ledna 1948. Kumulativní prokura byla vymazána a k výmazu firmy z firemního rejstříku došlo 15. července 1955.

Moderní budova Drechslerovy tiskárny byla postaveny v roce 1930 opavskou stavební firmou Ericha Geldnera (hrob Městský hřbitov, skupina 13, roh, hrob 1)  V současné době na existenci tiskárny upomíná restaurace stejného jména v sadech Svobody.

Informace k hrobu (Městský hřbitov, skupina 2, třída I, hrob 13-15)  Zobrazit hrob na mapě

Honosný náhrobek, jehož autorem je opavský sochař Julius Kellner, byl na současné místo přenesen v dubnu 1894 ze starého městského hřbitova, který se nacházel v místech kostela svaté Hedviky. V původním hrobě byly uloženy ostatky rodičů Anny Drechslerové (rodina Krisch a Gross), jakož i Adolfa Drechslera, který zemřel v roce 1885. V roce 1919 a 1920 sem byly z Vídně přeneseny ostatky manželů Karla a Florentiny Wayer von Stromwell. Další pohřbenou byla Anna Drechslerová, vdova po Adolfu Drechslerovi, která zemřela v Opavě 29. září 1925 ve věku 83 let na srdeční chorobu.

Mgr. Zdeněk Kravar, Ph.D.