Reichner, rodina

Rodina významného opavského architekta.

Otto Reichner patří mezi nejvýznamnější meziválečné opavské architekty. Dodnes patří mezi ozdoby města některá jeho díla, zejména mimořádně povedený areál městského koupaliště. Na hřbitově jsou pochováni oba jeho rodiče a je pravděpodobné, že také netradičně pojatý masivní náhrobek byl vytvořen podle vlastního návrhu Otto Reichnera. Nápisy na náhrobku jsou vytesány technicistním písmem. Po stranách náhrobního kamene se kdysi nacházela lucerny.

Otto Reichner pocházel z nábožensky smíšeného manželství. Jeho otec, Otto Ignaz Reichner, se narodil 19. července 1859 v Lomnici u Tišnova (dnes okres Brno-venkov) v rodině židovského obchodníka Mosese Reichnera. V roce 1885 se přistěhoval do Opavy a pracoval jako účetní ve stavební firmě. Bydlel na Solné č. 9. V roce 1888 se hodlal oženit. Jeho manželkou se měla stát Emilie, dcera správce celního úřad v Opavě Josefa Warsitzky. Byla o dva roky starší a pocházela z Osoblahy. Na rozdíl od svého manžela byla katoličkou. Před sňatkem proto Otto Ignaz Reichner přestoupil na křesťanskou víru. Nechal se pokřtít v opavském chrámu Panny Marie 26. března 1888 proboštem Kazimírem Raškou (hrob Městský hřbitov, skupina 7, třída II, hrob 33). Krátce nato, 10. dubna 1888, uzavřel ve stejném kostele sňatek s Emilií Warsitzkovou.

Rodina žila v domě na Nákladní č. 2. Prvorozený syn Otto, budoucí architekt, se narodil 31. srpna 1888. V roce 1891 se narodil jeho bratr Paul a nejmladší bratr Karl přišel na svět v roce 1898. Od počátku 20. století žili Reichnerovi v domě na ulici Dr. Zinsmeistera (dnes Lidická) č. 16.

Otto Ignaz Reichner se u stavební firmy Kulka vypracoval až na místo prokuristy. Jeho žena Emilie byla původní profesí učitelka. Otto navštěvoval v Opavě reálku a poté vystudoval Technickou univerzitu ve Vídni. Předtím, než se vrátil zpět do Opavy, pracoval v Berlíně a v Hamburku. V Opavě se Reichner poprvé angažoval při stavbě obchodního domu Breda, který navrhl Leopold Bauer. Jako samostatný architekt se Reichner soustředil především na obytné vily. V závěru 20. let 20. století navrhl vily pro bratry Augusta a Ericha Lassmanovy (hrob Městský hřbitov, skupina 13, roh, hrob 4) na dnešní Tyršové č. 26 a Rooseveltové č. 37. Pro Bruno Vogela navrhl Reichner vilu na dnešní Gudrichově č. 41, kde v současné době sídlí metrologický ústav. Další Reichnerův obytný dům se nacházel ve špalíčku městských domů za Hláskou (č. 58), či obytný dům na dnešní Zacpalově č. 7. Při realizaci staveb spolupracoval se známou opavskou firmou Ericha Geldnera (hrob Městský hřbitov, skupina 13, roh, hrob 1).

Nejslavnější Reichnerovou realizací je opavské městské koupaliště, které bylo otevřeno v červnu 1931. Areál měl být doplněn ještě tenisovými kurty, ale i tak je pojat velmi velkoryse. Poslední Reichnerovou prací v Opavě je obytný dům pro zaměstnance městské spořitelny na Horním náměstí č. 24, postavený v letech 1937 až 1940. Nad průjezdem se nachází reliéf s alegorií spořivosti, jejímž autorem byl slezský sochař Josef Obeth, zastoupený svým dílem i na městském hřbitově.

Druhou světovou válku prožil Reichner na Slovensku, možná se sem odstěhoval i z důvodu svého tehdy problematického (neárijského) původu. Žil v Žilině a také v tomto městě jsou dodnes některé jím navržené stavby. V letech 1942–1944 tu byla postavena budova městského divadla podle Reichnerova návrhu a v městském parku vybudovali Reichnerem navrženou restauraci.

Po válce žil Reichner v Rájeckých Teplicích až do závěru 50. let. Byl vysídlen a zemřel 31. července 1961 v Gelnhausenu v Hesensku.

Jeho manželkou byla Melanie rozená Eibuschütz.

Informace k hrobu (Městský hřbitov, skupina 8, třída I, hrob 13)  Zobrazit hrob na mapě

Hrob Reichnerových rodičů patřil původně rodině Stuchlíkově. Na počátku 30. let byli pohřbení exhumováni a přeneseni na jiné místo. Pochováni jsou zde pouze rodiče Otto Reichnera. Otto Ignatz Reichner zemřel 14. října 1933, jeho manželka o deset let později v srpnu 1943.

Mgr. Zdeněk Kravar, Ph.D.