Jiří z Poděbrad

* 23. 4. 1420 Poděbrady – + 22. 3. 1471 

Český král a také držitel Opavska. 

Pocházel z rodu pánů z Kunštátu a narodil se v době husitských válek, což poznamenalo jeho další vývoj. Jiříkův otec Viktorín (Vítek) Boček z Kunštátu se hlásil k Sirotkům, ale zemřel již v roce 1427. Po nabytí plnoletosti v roce 1437 se ujal správy poděbradského panství. Hlásil se ke kališnické straně Hynka Ptáčka z Pirkštejna, který stál v čele východočeského landfrýdu. Již v roce 1440 byl zvolen hejtmanem boleslavského kraje a po Hynkově smrti v roce 1444 si zajistil jeho místo. Byl velice schopným diplomatem i válečníkem, měl politickou prozíravost. Díky diplomatické obratnosti se mu podařilo vytvořit celozemský svazek, tzv. jednotu poděbradskou, v jejímž čele stanul v hodnosti správce. 3. 9. 1448 se zmocnil nočním přepadem Prahy, obnovil správu města a Jana Rokycanu prosadil za správce duchovenstva celé strany podobojí. Na sv. Jiří 1452 byl sněmem zvolen za zemského správce a 2. března 1458 jediným českým králem z řad domácí šlechty. Uznání královské hodnosti si musel vydobýt jak ve vedlejších zemích České koruny, tak na mezinárodním poli.

Na nejtvrdší odpor narazil právě ve Slezsku, kde se proti němu vytvořil spolek v čele s Vratislavskými. A právě to rozhodlo o vybudování vlastní základny v nedalekém Opavsku. Část jeho území i s knížectvím münsterberským již v roce 1460 vykoupil ze zástavy a jmenoval svého oddaného stoupence Bernarda Bírku z Nasile opavským zemským hejtmanem. Další část Opavska i s Hlubčickem získal v roce 1464 od knížete Jana Přemyslovce a následujícího roku udělil vévodství opavské lénem svému synovi Viktorínovi. Potom nastalo pro krále Jiřího období neustálých bojů, i když paradoxně prosazoval smělý mírový plán ligy křesťanských panovníků. Autoritativní papež Pius II. v roce 1462 zrušil basilejská kompaktáta, 28. 11. 1465 katolické panstvo proti králi uzavřelo tzv. Zelenohorskou jednotu, papež Pavel II. prohlásil 23. 12. 1466 Jiřího z Poděbrad za kacíře a zbavena království a nařídil proti němu křížovou výpravu, do jejíhož čela se 31. 3. 1468 postavil uherský král Matyáš Korvín. Neúspěchy výpravy vedly nakonec papežskou kurii ke smířlivosti, ale právě v té době král Jiří nečekaně zemřel.

Jiří z Poděbrad byl ženatý dvakrát, v roce 1441 s Kunhutou (Kunkou) ze Šternberka (1425–1449) a v roce 1450 s Johanou z Rožmitálu. Měl s nimi následující děti: syny Bočka, Jindřicha st., Jindřicha ml., Viktorína a Zdeňka, dcery Lidmilu, Kateřinu a Barbaru. Za zmínku stojí, že Kateřina se stala manželkou uherského krále Matyáše Korvína, Lidmilu sice zasnoubil s Ludvíkem Bavorským, ale nakonec si vzala Bedřicha, knížete lehnického, Barbara se stala manželkou Jindřicha z Lipé.

Význam krále Jiřího byl dostatečně rozebrán v mnoha spisech. Zde je třeba dodat, že jeho péči pocítila i Opava, která 9. srpna 1461 vyhořela. Král Jiří z Poděbrad městu udělil v letech 1461 a 1464 nová privilegia a zajistil tak jeho obnovu a prosperitu.

PhDr. Josef Gebauer