Lichtenštejn Jan Adam Ondřej

* 30. 11. 1657 – + 10. 6. 1712 

Kníže opavský a krnovský, císařský tajný rada a komoří, první vladař knížecího rodu.

Byl synem Karla Eusebia Lichtenštejna a jeho manželky Johanny Beatrix z Dietrichštejna. Na rozdíl od svého otce se více věnoval politice. Již v roce 1687 byl jmenován u habsburského dvora tajným císařským radou, 1698 prezidentem komise pro reorganizaci vrchnostenských úřadů, 1703 prezidentem vídeňské Girobanky, 1707 císařským komisařem uherského zemského sněmu v Prešpurku. 17. 3. 1694 obdržel Řád zlatého rouna. Jako dobrý ekonom a finančník se pouštěl do velkých tvůrčích akcí. V roce 1695 nechal ve Vídni budovat celé předměstí Lichtenthal, tamtéž vybudoval lichtenštejnskou obrazárnu, pokračoval ve stavbě nejen otcovských zámků v Plumlově, Valticích a Lednici, ale i dalších zámeckých objektů, jako Nové Zámky u Litovle, Červený hrádek a Blatno u Chomutova, Koloděje u Prahy. V roce 1699 koupil panství Schllenburg a v roce 1712 sousední hrabství Vaduz, a jelikož tyto majetkové komplexy tvoří dnešní území lichtenštejsnkého státu, je Jan Adamam Ondřej označován za prvního vladaře tohoto knížectví.

Za manželku si vzal princeznu Erdmundu Marii Terezii z Dietrichštejna a měl s ní 7 dětí. Přežil však všechny své mužské potomky, a stal se proto posledním členem karlistické rodové linie (primogenitury). Jeho veškerý majetek přešel na Antonína Floriána z Lichtenštejna, příslušníka gundakarské linie rodu.

PhDr. Josef Gebauer