Paumgarten Franz

* 3. 10. 1827 Bochnia – + 8. 8. 1866 Milovice

Rakouský důstojník, účastník bitvy u Hradce Králové 1866.

Ačkoli byl opavský městský hřbitov zřízen v roce 1891, nachází se zde jeden náhrobek, který upomíná na prusko-rakouskou válku v roce 1866. Hrob patří rakouskému důstojníkovi, který zemřel na následky utrpěné v bitvě u Hradce Králové 3. července 1866.

Symbolický památník všem padlým vojákům obou stran v této válce byl v Opavě odhalen na tehdy již zrušeném v evangelickém hřbitově v roce 1912. V souvislosti se stavbou kostela svaté Hedviky byl pomník v roce 1926 přemístěn do evangelické části městského hřbitova, kde zůstal do roku 1947, kdy byl stržen.

Franz Maxmimilian von Paumgarten se narodil 3. října 1827 v městě Bochnia (východně od Krakova), kde jeho otec zde působil jako úředník rakouského místodržitelství v Haliči. Rod Paumgarten pocházel z Bavorska. V roce 1582 byl tento rod povýšen do rytířského stavu. V roce 1731 došlo k polepšení jejich erbu. Příslušníci rodu Paumgarten (někdy psáno Paungarten) působili jako úředníci ve Štýrsku a Kraňsku.

Otec Franze Maxmiliana – Karel Franz von Paumgarten (1797–1870) si vzal v roce 1825 za ženu Marii von Martinowicz (1803–1871). Měli spolu dva syny, z nichž prvorozený Franz Maxmilian se stal důstojníkem rakouské armády. V roce 1860 se oženil s Augustou, šlechtičnou von Meyszner. V té době byl zástupcem velitele mysliveckého praporu v mohutné rakouské pevnosti Přemyšl.

V průběhu bitvy u Hradce Králové, která se odehrála 3. července 1866, padlo na rakouské straně přes 5 000 vojáků. Paumgarten se bitvy zúčastnil jako setník 18. mysliveckého praporu. Byl těžce raněn a upadl do pruského zajetí. Byl však převezen do lazaretu v Milovicích, kde po amputaci nohy 8. srpna 1866 zemřel.

Zesnulý byl pochován na starém městském hřbitově v Opavě. Zde se totiž usadila pozůstalá vdova. Augusta říšská hraběnka Paumgarten, rozená von Meyszner, se narodila ve Veselíčku na Moravě 10. ledna 1834. Po smrti manžela, s nímž neměla žádné děti, žila Augusta společně s jeho rodiči ve Štýrském Hradci. Když pak zemřel v roce 1870 Karl Franz von Paumgarten, přestěhovala se Augusta se svou tchýní Marií von Paumgarten do Opavy. Augusta bydlela podle údajů ze sčítání lidu z roku 1870 v domě na Solné ulici č. 53 (rohový dům u tzv. „myší díry“). Její tchýně se pravděpodobně přestěhovala za snachou v průběhu roku 1870, protože v Opavě během sčítání nebyla evidována. Když 21. června 1871 Marie von Paumgarten zemřela, obývaly obě vdovy byt v domě na Panské (dnes Masarykově) č. 37 (dnes budova Slezské univerzity). Augusta von Paumgarten poté žila několik let mimo Opavu, nejspíš ve Štýrském Hradci. V roce 1881 už má bydliště opět na Solné č. 53. Krátce před rokem 1888 se přestěhovala do domu na Olomoucké č. 11, kde žila až do své smrti. Zemřela 17. února 1920 ve věku 86 let.

Rohová hrobka byla pořízena v roce 1897, avšak první zesnulí sem byli přeneseni ze zrušeného hřbitova až v září 1899. Jednalo se o Franze Maxe von Paumgartena a jeho matku Marii. Ještě za života Augusty von Paumgarten byli do hrobky uloženi někteří její příbuzní. V červenci 1901 zemřel ve Vídni její bratr Ferdinand von Meyszner (*1830), který byl profesionálním vojákem a zemřel jako polní podmaršálek. V roce 1912 nechala Augusta přenést ze Štýrského Hradce ostatky svých rodičů, Ferdinanda Meysznera, který zemřel v roce 1867, a jeho ženy Josefy, zesnulé v roce 1860. V roce 1912 byl do hrobu uložen Augustin další bratr jménem Rudolf (*1833), který byl podplukovníkem rakouské armády.

Rudolfův syn August Meyszner (1886–1947) byl důstojníkem SS a po druhé světové válce za válečné zločiny oběšen v Bělehradě.

Informace k hrobu (Městský hřbitov, skupina 9, roh, hrob 3)  Zobrazit hrob na mapě

Náhrobek vytvořil opavský kamenosochař Gottlieb Heidrich ještě pro starý opavský hřbitov. Je ozdoben erbem rodu Paumgarten. Tvoří jej čtvrcený štít se středním štítkem. Štítek polcený, v pravém zlato – černě děleném poli na zlatém trojvrší doleva obrácený pes ve skoku opačných barev se zlatým obojkem, v levém černém poli stříbrný vlk ve skoku. V 1. a 4. zlatém poli kosmé červené břevno se zlatou střelou, ve 2. a 3. stříbrném poli kosmé modré břevno se třemi zlatými hvězdami. Na horním okraji štítu koruna svobodných pánů.

K erbu patří 3 klenoty, 1. na křídle opakuje 1. a 4. pole ze štítu, 2. sedící stříbrný vlk, 3. opakuje na křídle 2. a 3. pole štítu. Přikryvadla červeno – zlatá a modro – stříbrná.

Mgr. Zdeněk Kravar, Ph.D.