Další břehy 2014 – Umění sportu, sport v umění

Umění sportu, sport v umění (31. 3. – 27. 4. 2014)

Sport a umění jdou ruku v ruce už od antiky. Proč tedy nehledat jejich průniky a společné cesty? Může sport nebýt považován za druh umění? Obešlo by se snad umění bez sportu? Osmnácté Další břehy byly zasvěceny sportovnímu umění a sportu v umění, zkoumaly společenský, politický i historický dopad sportu, radost, vzrušení i zklamání a naději , které přináší. Sport, který dokáže stmelit celé národy, spojil v Opavě svou krásu a ušlechtilost s poselstvím o síle vůle a fair play.

Další břehy si k plnoletosti nadělili poprvé patronku. Stala se jí Věra Čáslavská, nejúspěšnější sportovkyně a olympionička v historii českého sportu, ale také vlastenkyně a polistopadová asistentka Václava Havla. Žena nejen sportovních kvalit, ale také těch nejvyšších morálních. Věra Čáslavská festival slavnostně zahájila ve víceúčelové hale při příležitosti republikové přehlídky O nejlepší skladbu dětí a mládeže, besedovala s diváky k dokumentu Olgy Sommerové Věra 68 i v rámci večera ozvěn japonských filmů u projekce dokumentu o Tokijské olympiádě 1964.

Dalším milým hostem festivalu byl Jakub Vágner, rybářská hvězda světových oceánů, moří a řek, s pořadem „Jak jsem potkal ryby.”.

Součástí festivalu byly ozvěny filmového a kulturního festivalu Eiga-Sai, který představil výjimečnou kolekci japonských filmů se sportovní tematikou. Kromě dokumentu Tokijská olympiáda byl na programu Černý pásek o zápasu o duchovní podstatu karate, satirický snímek kafkovského stylu o profesionálních zápasech Zápasník sépie, fascinující obraz bubenické komunity ostrova Sado Ondekoza i s hudebním happeningem s japonskými bubny taiko a ping-pongu se věnoval stejnojmenný film, kterému předcházela exhibice dvojice Orlowski – Panský.

Filmovou nabídku ještě doplnily filmy Rivalové o věčném soupeření pilotů F1 Nikiho Laudy a Jamese Hunta, Oscary oceněné drama britských běžců z pařížské olympiády 1924 Ohnivé vozy, Viděno osmi, olympiáda v Mnichově zachycená osmi světovými režiséry a olympiáda potřetí, tentokrát Berlínská z roku 1936 v režii Leni Riefenstahlové. Prezentovaly se také dva úspěšné snímky studentů Slezské univerzity Sportu Zdar! a Za vítězství za katr.

Sportovnímu tématu se nevyhnula ani výstavní část. Sekundy opavského sportu představil na svých fotografiích Vladimír Žurek, výjimečnou byla i výstava o životě a díle Oty Pavla „Sport je jako pivo, nedá se ničím nahradit.”, kterou připravila Martina Klézlová a jejíž část poté putovala do stálé expozice v chalupě převozníka Proška v Branově u řeky Berounky, fotografie a trojrozměrné objekty výstavy Sokol v umění o vztahu kultivace těla a umění ve výběru Terezy Frýbertové, Dámský výtvarný klub SVČ Opava připravil výstavu „Nemůžeme vyhrát všechny… ale můžeme to zkusit.” a Lucie L. Fišerová prezentovala sport v současné fotografii.

Nechyběly divadelní a mezižánrová představení. Studenti ZUŠ Solná připravili happening Na vlnách ZUŠ plný tančících výtvarníků. Cirk La Putyka přivezl své nejslavnější představení plné akrobacie, humoru, tance, loutek i sportovních výkonů La Putyka. Zápas v divadelní improvizaci provedlo ostravské improvizační divadlo ODVAZ. Souboj na grandslamové trávě svedl Federer – Nadal v podání Marka Taclíka a Jakuba Prachaře z A Studia Rubín. Literárně-hudební scénický večer s herci Národního divadla Moravskoslezského se věnoval Sportu umění a umění sportu. Soubor DOK.TRIN uvedl divadelní dokument Antigone vzletem sokolím. Zvláštní prostor dostal pravidelný festivalový host Jaroslav Dušek, který se představil hned čtyřikrát. Jako autor libreta besedoval u projekce opery Nagano čili Hokej v opeře neboli Ostrov Hokej-do, jako milovník sportu přemítal o humoru v něm obsaženém se Zdeňkem Haníkem, osobností českého volejbalu, jako nadšený tenista se účastnil exhibičního tenisového turnaje pro milovníky bílého sportu a jako klasik s divadlem Vizita improvizoval na téma Umění sportu – není spor tu!

Aby byla festivalová mozaika kompletní, je nutné zmínit ještě vyhlášení výsledků výtvarné soutěže školních družin na téma sport v umění, ukázku sportů pro zrakově postižené, večírek sportovních emocí aneb slavné okamžiky světového i domácího sportu nebo oslavu svátku tance v podání skupiny Tany Tany a dalších souborů. Festival vyvrcholil Minimarathonem, tedy běžeckým závodem centrem města na 4219,5 m, což je přesně jedna desetina délky skutečného maratónského běhu.

Videozáznam můžete zhlédnout zde.

Tato akce byla spolufinancována z rozpočtu Moravskoslezského kraje.