Využití území

Téměř tři čtvrtiny (73,9 %) administrativního území města Opavy jsou tvořeny zemědělskou půdou. Do této kategorie patří orná půda (65,9 % z celkového území města), zahrady (4,5%) a trvalé travní porosty (3,5%). Lesy tvoří 5,6 % katastrálního území a vodní plochy jen 1,8 %. Plocha zastavěného území má rozlohu 490 ha, což činí 5,4 %. Zbytek představují ostatní plochy (sklady, území pro těžbu, komunikace a další plochy, které nelze zařadit jinam), které však představují celých 13,4 % území. Skladba využití jednotlivých ploch a jejich funkcí se v průběhu několika let výrazně nemění. Významnější je proto pohled na území z perspektivy několika desetiletí.

Na základě funkčního rozdělení území se dá stanovit, zda je území z ekologického hlediska stabilní. Jedná se o tzv. koeficient ekologické stability (KES). Ten udává poměr ekologicky stabilnějších ploch (lesy, travní porosty, vodní plochy a další plochy přispívající k ekologické stabilitě) k plochám ekologicky méně stabilním (orná půda a zastavěné území a další méně stabilní plochy). Čím vyšší KES je, tím je území ekologicky stabilnější. Koeficient ekologické stability Opavy je 0,18, což odpovídá nadprůměrně využívanému území, se zřetelným narušením přírodních struktur, kde základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy. Výše KES se oproti roku 2010 zvýšila nepatrně na úrovni několika tisícin (z 0,180 na 0,182). Způsob výpočtu KES a klasifikaci najdete zde (pdf).

Významným termínem je rovněž zastavitelné území, což jsou plochy vhodné k zastavění, vymezené územním plánem obce. Mimo takto vymezené území výstavba není dovolena. Zastavitelné plochy jsou v Opavě a jejích městských částech vymezeny novým územním plánem o celkové výměře 11,22 km². Jedná se nárůst o 1,8 km². Při detailnějším pohledu na strukturu zastavitelných ploch se jedná o nezemědělské a zemědělské pozemky. Celkově se jedná o 12,4 % území celkového administrativního území Opavy.

Další zastavování může probíhat buď výstavbou na „zelené louce“ na plochách k tomu určených, či v již zastavěném území – obnovou tzv. brownfields. Jako brownfiels se označují opuštěné a nevyužívané průmyslové, dopravní, zemědělské nebo obchodní nemovitosti. Město neprovádělo detailní mapování opuštěných lokalit, ale jednoznačně se mezi největší brownfields řadí plochy bývalých průmyslových závodů mezi řekou Opavou, Zámeckým okruhem a Těšínskou ulicí.

Větší problém představují území zatížená starými ekologickými zátěžemi. Jedná se zejména o menší či rozsáhlejší kontaminaci půdy z minulé průmyslové nebo zemědělské činnosti. Na území města se dle systému evidence kontaminovaných míst vyskytuje několik takových ploch. Nutno poznamenat, že vždy se jedná o plochy nepředstavující významnější riziko pro zdraví obyvatel či životní prostředí.