Opava očima svých obyvatel 2012 - sociologický průzkum

V rámci sociologického výzkumu oslovili studenti a pracovníci Fakulty veřejných politik v ulicích města 676 respondentů. „Vzhledem k rozsáhlosti dotazníku se na sběru dat podílelo celkem 82 terénních pracovníků,“ říká Dušan Janák, vedoucí realizačního týmu ze Slezské univerzity. „Do dotazníku jsme nakonec zařadili 119 otázek snad ze všech oblastí života v Opavě od volnočasových aktivit, přes kulturu a sport, až po investice města. Zajímalo nás to, jak se lidem v Opavě žije, jaké jsou silné stránky města, ale také kde bychom měli v budoucnu více zabrat,“ říká náměstek primátora Dalibor Halátek.

Z analýzy výsledků vyplývá, že více než devět z deseti respondentů (přesně 95,4 %) je s životem v Opavě velmi (33,2 %) nebo spíše spokojeno (62,2 %). „Vyšší míru spokojenosti projevují respondenti z vyšších věkových skupin, častěji s vyšším stupněm ukončeného vzdělání. Velmi spokojeny jsou pak častěji ženy než muži,“ říká Dušan Janák. Velmi spokojeni jsou dále nejčastěji obyvatelé bydlící v rodinných domech. Pracovníci Slezské univerzity porovnávali tyto výsledky také se sociologickými výzkumy v jiných městech v rámci České republiky. „Podle informací, které máme k dispozici, vykazují obyvatelé Opavy ve srovnání s vybranými městy České republiky nejvyšší míru obecné spokojenosti s životem ve městě,“ shrnuje toto téma Dušan Janák. A proč že se lidem v Opavě žije dobře? Opava je podle průzkumu pohostinné a přátelské město, s dostatkem zeleně a širokou nabídkou možností kulturního vyžití. Kromě toho téměř 9 z 10 respondentů souhlasilo s tím, že Opava je dobře dostupná vlakem, dobře se zde žije rodinám s dětmi a jedná se o čisté město.

Vysoká míra spokojenosti občanů se životem v Opavě však zdaleka neznamená, že by nebylo co zlepšovat. „Největším problémem Opavy je podle spontánních odpovědí hustota automobilové dopravy, chybějící obchvat města, nedostatek parkovacích míst a špatný stav komunikací,“ vyjmenovává problémy Janák. Až tři čtvrtiny dotázaných (74,3 %) nejsou spokojeny s možnostmi parkování ve městě. Jen o něco málo méně lidí (66,2 %) je nespokojeno se stavem cest. „Rezervy máme i v možnostech spolupodílení se na místním plánování. S těmi je nespokojena polovina respondentů,“ říká náměstek Halátek.

Poslední část dotazníku se snažila najít odpověď na otázku, do kterých oblastí by lidé investovali peníze města a kde naopak vidí rezervy, ze kterých brát. „Dotazovaným jsme předložili výčet 14 možných oblastí investic. Respondenti měli možnost sami označit, jak by danou položku podpořili, či naopak nepodpořili. Zároveň, pokud kdekoliv přidali, museli stejný počet bodů jinde ubrat,“ popisuje způsob získávání odpovědí Janák. Největší objem investic by tak podle výsledků měl jít na opravy místních komunikací a výstavbu domova pro seniory. O něco méně bodů pak získaly rekonstrukce a zateplení základních a mateřských škol, rekonstrukce školních hřišť a zastřešení zastávek MHD. Naopak nejméně by lidé investovali do informačních a orientačních systémů města, příprav pozemků pro bydlení nebo regenerace sídliště Kateřinek. „Zajímavé jsou výsledky u výstavby nového krytého bazénu, kde se respondenti rozdělili na dvě téměř stejně početné skupiny. Téměř polovina (48,6 %) by do nového bazénu investovala, naopak více než dvě pětiny (41,8 %) by neinvestovaly,“ vypichuje Dušan Janák.

Město v současnosti jedná se Slezskou univerzitou o tom, které části výzkumu by bylo dobré rozpracovat ještě hlouběji a jak nastavit způsoby měření spokojenosti života ve městě pro následující roky, aby bylo možné sledovat vývoj v této oblasti. Podrobné výsledky tohoto průzkumu jsou k dispozici také na webu města.